Praha 3 - Ondřej Rut, místostarosta

Ve zvyšování energetické účinnosti v obcích je obrovský potenciál. Už v roce 2014 iniciovali Zelení v městské části Praha 3 projekt energetických úspor se zaručeným výsledkem (EPC), do kterého jsme zapojili 12 objektů, většinou základních škol. Soukromý dodavatel investoval v těchto objektech přes 60 mil. korun na energetických opatřeních, které městská část splácí z dosažené úspory, kterou garantuje dodavatel. Tento projekt ukazuje, že energetické úspory jsou v podstatě samofinancovatelné a snižovat emise skleníkových plynů se dá i zdarma nebo s pozitivním ekonomickým výsledkem. V roce 2019 jsme prosadili, že městská část a 30 příspěvkových organizací bude odebírat výhradně energii z obnovitelných zdrojů.

Brno - Nový Lískovec - Jana Drápalová, starostka

V roce 2000 prosadila energetický management a koncept nízkoenergetické modernizace obecních paneláků na brněnském sídlišti Nový Lískovec. Při nutné modernizaci zanedbaných panelových domů se myslelo také na kvalitní zateplení a zefektivnění ohřevu vody.

Do nízkoenergetického standardu se tak postupně dostalo na 850 obecních bytů, dvě základní školy, tři mateřské školy a nakonec i budova radnice. Příklad radnice následovali i družstevníci a společenství vlastníků, takže téměř 2,5 tisíce bytů v Novém Lískovci je nyní ve velmi dobrém energetickém standardu.

Spotřeba tepla na vytápění sídliště klesla na 50% oproti roku 2000. Ročně se tak do ovzduší nedostane několik tisíc tun CO2. (odhadem 0,8 t na jednoho obyvatele Lískovce ročně). Posledním počinem je rekonstrukce nevyužívané výměníkové stanice na komunitní společenské centrum se zelenou střechou, retencí dešťových vod a pasivním standardem. Podařilo se to díky široké spolupráci s neziskovým sektorem, akademickou sférou a zapojením občanů - zapojení veřejnosti je standardem u všech projektů.

Praha 1 - Petr Kučera, zastupitel, bývalý radní pro životní prostředí a IT

V loňském roce se podařilo radnici Prahy 1 iniciativou Zelených vysoutěžit v elektronické aukci nové smlouvy na dodávky elektrické energie. Na veškeré odběry psané přímo na městskou část byl stanoven požadavek garance původu energie 100% z obnovitelných zdrojů. V době kdy národní strategie zaostává za zbytkem Evropy je důležité, aby samosprávy ukázaly, že jim není budoucnost lhostejná - přepnutí na čistou energii je to nejjednodušší co lze udělat pro udržitelnější hospodaření s energií. Na radnici jsme také připravovali projekt energetického managementu, který má potenciál přinést jak finanční, tak energetickou úsporu. Bohužel po převratu na radnici v lednu 2020 je budoucnost tohoto a dalších zelených projektů nejistá.

Praha 7 - Ondřej Mirovský, radní pro dopravu

V návaznosti na vyhlášení stavu klimatické nouze jsme v koalici na radnici Prahy 7 rozhodli o uplatnění záruky 100% původu energie z obnovitelných zdrojů pro budoucí aukce. Na zelenou elektřinu jsme přepnuli jak odběry městské části, tak příspěvkových organizací. Jednoznačně jdeme příkladem, není nám lhostejné, že ČR je v současné době jeden z největších znečišťovatelů ovzduší skleníkovými plyny - a to zejména kvůli výrobě elektřiny v hnědouhelných elektrárnách. Navýšení ceny je zcela zanedbatelné a nepochybně se s ohledem na budoucnost vyplatí. Přepnutí jsme realizovali díky možnosti specifikovat podmínky na komoditní burze, změna je po nalezení politické vůle skutečně snadná.

Pardubice - Jakub Kutílek, zastupitel

V únoru 2019 jsem jako zastupitel města Pardubic na své čtvrtém zasedání zaznamenal nebývalý úspěch. Jako jediný zástupce Strany zelených v 39ti členném sboru jsem ve spolupráci se svými čtyřmi pirátskými kolegy a občanskými iniciativami dokázal prosadit schválení negativního vyjádření města k výjimkám pro uhelnou elektrárnu Chvaletice. Tu nedlouho před plánovaným termínem odstavení koupila od ČEZu v roce 2013 Severní energetická uhlobarona Pavla Tykače, aby měla kde pálit hnědé uhlí ze svých severočeských dolů ČSA a Vršany. Pokud provozovatel elektrárny výjimku nedostane, bude se muset rozhodnout, zda investuje do technologií na snížení emisí rtuti a oxidů dusíku, nebo elektrárnu zavře.

Horní Jiřetín - Vladimír Buřt, starosta

Město Horní Jiřetín jsme museli nejdříve zachránit před zbořením. Mělo následovat cca 110 měst a vesnic, které byly v severozápadních Čechách kvůli těžbě uhlí zlikvidovány v letech 1960 až 1993.

Na vlastní kůži pociťujeme, jakou cenu si vybírá těžba a pálení uhlí a jak moc negativní jsou přímé i nepřímé důsledky.

Protože proti těžbě a spalování uhlí bojuji již řadu let, mohu s radostí konstatovat, že od 90. let došlo k velmi významnému posunu v názoru veřejnosti. V počátcích našeho boje bylo většinové stanovisko asi takovéto: „je to špatné, ale nic jiného než uhlí nemáme“. Dnes je takový přístup spíše ojedinělý a většina veřejnosti již dobře ví, že se s uhlím musí skončit, a to pokud možno hned.

Litvínov - Petr Globočník, zastupitel

Litvínov je jedním z mála rebelujících měst v Ústeckém kraji. Na posledním zastupitelstvu, jehož jsem od roku 2018 členem, jsme odmítli krajskou energetickou koncepci. Ta totiž počítá s těžbou uhlí velkolomu Bílina za dnešní zákonné limity. Pokud bude těžba dále pokračovat, stane se z Litvínova město na okraji dvou obrovských jam.

Jako rodič musím navíc myslet na budoucnost svých dětí. Lidé v mém rodném kraji trpí dlouhodobě nadměrně celou řadou onemocnění, umírají předčasně. Spalování uhlí má i přímou souvislost se změnou klimatu. Je pro mě proto nepřijatelné, abychom kvůli honbě za ziskem z uhlí ničili dětem jejich budoucnost.

Proto jsem již řadu let členem litvínovského spolku Kořeny, z.s., který aktivně brání prolomení limitů těžby hnědého uhlí a spoluzakládal jsem také hnutí Limity jsme my.